oklikou přes pána

nechci potkávat topoly

něco prý v nich

duši rodu "ta" připomíná

 

snad o ramena dubů

myslím:

chtít se klíčem opírat

 

tělo - jeho

i já prostořeká ...

 

raději do mezer alejí

recituji:

nemilost jako poezii

 

že do poddubí

vcházím rozepnutá

úměrně postavení "ten"

 

vtušit se stínem

víc než jen

okolo bradavek

stočeného hada

 

připomínám ...

 

zmije nemá kolena

přesto si klečím

ve výstřihu